Deník Mamira Tahiniho č. 5.
Už týden pravidelně chodím na tréninky. Z čehož mám velkou radost. Přecházení, údery, škrcení. Bomba!
Horší je to se soužitím s Bětou. V poslední době vykazuje docela velké trhliny.
Nejvíc jí vadí moje největší radost. Tréninky. Za prvé s ní tři dny v týdnu nejsem večer doma a když přijdu, jsem utahaný, takže se nebavím a když ano, tak je to takové na oko, protože ji moc nevnímám. Za druhé to jsou ty moje smrady, které si nosím z MMArek gymu v batohu.
Běta prostě nechápe, jak mi tričko a trenýrky (ze strachu, že mi je znovu vyhodí, jsem místo rashguardu, začal používat normální bavlněné) můžou za devadesát minut válení po chlapech takhle strašně načichnout. Jen co mě vidí mezi dveřmi, žene mě do koupelny, abych se vykoupal (znovu, nezajímá ji, že už jsem se sprchoval v gymu) a svoji výbavičku vypral. Ručně! Protože z pračky by ten zápach už určitě nikdy nedostala (Asi se budu muset zeptat, jak to dělají ostatní?).
To ještě netuší, že jsem si koupil MMA rukavice, které každým tréninkem taky začínají načichat. Neperu je. Bojím se, že by se s nimi něco stalo. Místo toho je dávám za okno na parapet, aby vyschly. Jen si říkám, aby mi je někdo neukradl a zároveň přemýšlím, jak to budu dělat v zimě. No, možná si do té doby Běta zvykne.
Otázka je, zda spolu do zimy vydržíme. Běta na mě totiž začíná žárlit. Chápete to? Na mě! Tlustého ajťáka s neupraveným plnovousem a začínající pleší?
Pěkně mě to štve. Hlavně to mám pořád na talíři. Občas si připadám jako u výslechu. Jen světlo do očí chybí.
„Pro koho to děláš?! Proč chceš najednou zhubnout?! Už se ti nelíbím?! Tobě už nechutná, co ti vařím?“
Vůbec nechápe, že ty její pokrmy, jsou sice dobré, ale vůbec se neslučují, nebo lépe řečeno, spíš se vylučují, s dřinou v gymu.
Do toho jsem se přihlásil na několik diskuzních fór. Abych měl přehled. Chyba! Nové příspěvky mi pípají v telefonu, což Bětu znervózňuje a vytáčí. Myslí si totiž, že si s nějakou píšu. Moje vysvětlení jí bohužel nestačí. Ani když ji ukážu, článek nebo fotku, na kterou jsem byl upozorněn. Prý je to jen zástěrka.
Největší scénu mi předvedla včera v koupelně. Všimla si totiž, že mám poškrábaná záda.
„Tak která ti to udělala? To musela být ale dračice?“ řekla jakoby v žertu, ale přitom to myslela vážně. Nejhorší bylo, že jsem jí nedokázal vysvětlit, kde jsem k tomu přišel.
„Asi na tréninku?“ řekl jsem.
„Asi? Tak ty máš na zádech jeden velký šrám a netušíš, kde ani kdo ti to udělal?“
„Ne. V zápalu boje prostě drobné bolesti necítíš.“
„A tomu mám jako věřit?!“
Řekl jsem jí, že pokud mi nevěří, ať jde se mnou. Ať se přesvědčí, kam chodím a že tam žádné ženské nejsou. Nechce! Což nechápu.
Naštěstí mě napadla jiná možnost.
Po každém tréninku se kluci fotí. Bez fotky prý není trénink, říkají. Moc tomu nerozumím, ale příště se s nimi taky vyblejsknu. Ať Běta vidí, že v gymu žádné ženy nejsou.
Jen doufám, že nepřijde Břéťa. Drobný, vlasatý chlapec, kterého by Běta určitě považovala za holku, a to by byl konec.
Úvodní obrázek: Lenka Michalková
Od Lenky
Přijďte poznat tréninky MMA na vlastní kůži do Penta Gymu Praha. MMA je závislost.Tréninky MMA, BJJ, Thajský box nebo wrestling jsou u nás, jak pro úplné začátečníky, tak pro zápasníky. Nikdy není pozdě začít. První trénink je zdarma http://www.pentagym.net/treninky/
