Rozkaz na Oktagonu 13 zněl jasně, tři dávky. Nebo aspoň takhle jsme si to vysnili, když jsem s trenéry Jirkou Paluskou, Michalem Hořejším a Zdenkem Bartošem seděli v kavárně před Štvanicí. Podle sázkových kurzů nereálný úkol, ale já jsem věděl, že není od věci si na nás vsadit.

První nastoupila Kačka Klinderová – Kundosaki. Nad ní visel asi největší otazník. Kvůli zdravotním problémům, které jí tížily ke konci přípravy, jsme měli jisté obavy o její fyzičku. Při rozcvičování jsme jí proto nabádali, aby se v zápase držela zpátky. Žádné šílenosti, které by jí sebraly síly. Jednoduchá kombinace a hned pryč.

Kačka už na lapách vypadala hodně dobře. Byla vyklidněná, žádný stres. Občas se stává, že zdánlivě klidného bojovníka tohle dožene až při vstupu do oktagonu, kde takříkajíc ztuhne. Ne tak Káču. Davy lidí jí nevadí, spíš naopak. Uvnitř klece vypadala jako zkušená zápasnice, poslouchala a celkově, podle nás, byla lepší než její soupeřka Eva Borodáčová. I fyzicky, což nás celkem překvapilo.

Nevím, jak vy, ale já viděl naše vítězství! Káča byla přesnější a ty bomby, které Slovenka žrala… Viděl jsem jí asi hodinu po zápase a vypadala, jako kdyby strčila hlavu do včelího úlu. A Katka? Ani škrábnutí.

A že před Evou utíkala? Jenom se tak dostávala z ošidných situacích, ve kterých ztrácela přehled. Gustafsson se taky občas proběhne a Conor McGregor…? Viděli jste jeho vyhraný zápas s Diazem?

I když s výsledkem nesouhlasím, musím před oběma holkami smeknout. Na tu krátkou dobu, co měly na to, aby se naučily MMA, udělaly nádherný zápas. Člověk by si na začátku vsadil, že to bude holomajzna, ale tohle byla velice slušná postojařina. Trochu jsem nechápal diváky, kteří ve třetím kole na holky pískali. Doporučil bych jim, aby si to také jednou zkusili. Tréninky, zápas na tři krát pět minut, žádné zkoušky, hned z voleje před osmi tisícovým davem.

Možná si na začátku projektu většina lidí myslela, že jsme dostali tu nejhorší možnou bojovnici. Omyl! Už na začátku jsem tvrdil, že bude šikovná a Káča to potvrdila. Doufám, že se Kundosaki k MMA vrátí a nastoupí k dalšímu zápasu. Slíbila to. Tak doufám, že nekecá.

Druhý šel na řadu Viktor Pešta, proti němu Mike Kyle. Američan vypadal fakt nebezpečně, přišel nám proti Vikimu obrovský. Taktika zněla jasně. Nahoře to rozpinkáme a v příhodnou chvíli šup s ním dolů. A přesně tak to vyšlo! Viktor celkem jednoznačně vyhrává na škrcení RNC. Takhle šťastného už jsem ho dlouho neviděl.

Viktor prokázal, že je opravdová špička, ale mám takový pocit, že ani to mu nepomůže k vytouženému zápasu s Vémolou. Hra na schovávanou pokračuje.

Na druhou stranu musím před Karlosem smeknout. Moc šancí jsem mu proti Brazilci nedával, ale ty jeho strhy a kontrola na zemi… klobouk dolů! Sice jak přes kopírák, ale jedinečné.

Třetí šel do klece Jakub Běle. Na tenhle zápas jsem se těšil asi nejvíc. Chtěli jsme dokázat, že Kuba je mnohem lepší, než ukazují jeho výsledky. Pořád ho vnímám jako budoucího českého MMA Jona Jonese.

Jsem rád, že i přes smolné porážky, pořád věří své cestě. Možná právě díky nim začal na sobě pracovat víc než kdy předtím. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré.

Proti nám nastoupil Míra Brož. Protože se s kluky z RPG dobře známe, tak trochu bratrovražedný boj. Míra je v českém žebříčku hodně vysoko, cítili jsme to jako velkou výzvu.

Věděl jsem, že nás bude pískat Jan Hudák, kterého si pamatuju z Pardubic, kde na turnaji XFN, podle mě, nešetrně ukončil zápas Tomáše Lejska. Měl jsem za to, že svůj výkon může zopakovat. Každý rozhodčí má svůj styl. Dá se odhadnout, kolik vám dá času, když se dostanete do problémů. Hudák ho moc nedává. Spíš žádný.

Nedal ho ani Brožovi, když ho Kuba po kombinaci přední zadní poslal k zemi. Běle slaví vítězství, lidi pískají. Nikdo není spokojený. Míra a diváci s výsledkem, Kuba, že si nemůže přes pískot užít vítězství. Divný zápas, ale to se prostě v MMA někdy stává.

Káča a kluci nám předvedli nádherné představení. Oktagon na Štvanici je prostě pecka. Jen jedno mi hlava nebere. Poprvé v životě jsem viděl na živo Jardu Jágra. Tedy, myslel jsem si, že je větší.

P.S.:

Musím se veřejně kát. V tomto blogu jsem si spletl dva rozhodčí Rolanda Čambala a Jana Hudáka, na čož mě právě Jan upozornil, po jeho přečtení a úplně tak zkazil pointu.

Je zvláštní, že jsem si před Běleho zápasem vzpomněl na ten Lejskův, který neřídil Hudák, ale Čambala a měl takřka stejný závěr. Předtucha, nebo jen náhoda?!

Nicméně bych pro příště doporučoval, aby se rozhodčí víc rozlišovali, abych se už nikdy nespletl. Takový Honza Voborník je skvělý příklad.

Přijďte poznat tréninky MMA na vlastní kůži do Penta Gymu Praha. MMA je závislost.

Tréninky MMA, BJJ, Thajský box nebo wrestling  jsou u nás, jak pro úplné začátečníky, tak pro zápasníky. Nikdy není pozdě začít. První trénink je zdarma http://www.pentagym.net/treninky/