Rubrika: Povídky
-
Hodina u bývalé
Vchodové dveře se za mnou zavřely a chodba ztichla. O to víc bylo slyšet moje srdce, které se splašeným tlukotem hlásilo o pozornost. Neměl jsem sem jezdit. Nebýt toho mailu, ani nos bych sem nestrčil. Jak dlouho jsme se neviděli? Třináct roků? Ještě, že nejsem pověrčivý. Třináct! Dost dlouho na to, aby zapomněla. Bezmyšlenkovitě jsem…