Tři názory na povídku „Dvojitý agent“, která se objevila v 5. antologii českého hororu.
Recenze od Romana Bílka (časopisxb1.cz)
Dvojitý agent Daniela Bartáka je poněkud jiným šálkem neobvykle silné černé kávy. Ve zvláštním příběhu muže, jenž krutě doplatil na svou vášeň, se opět pohybujeme na hraně psychologického hororu, který si zručně pohrává s myšlenkovými pochody hlavní postavy. Kam až může vést vžití se do určité role, byť se jedná o v podstatě tradiční záležitost, vám autor naservíruje vskutku přesvědčivě.
Recenze od Martina Štefka (horor-web.cz)
Povídka mi přijde zvláštně schizofrenní, což se dá omluvit i jejím smyslem, ale celou dobu jsem měl pocit, že to prostě nějak nefunguje, že ta postava dělá divné věci, na to, za koho se považuje. Ano jak říkám, finále by tomu celkem i nasvědčovalo, ale pořád jsem si říkal, že je to hrozně chaotické ve vykreslení charakteru. Není to ale úplně očekávané v pointě, tady si autor přece jen se čtenářem zahraje.
Recenze od Honzy Vojtíška (howardhorror.cz)
Vděčnou žánrovou součástí jsou také psychologické příběhy. Třeba zrovna ty podobné Dvojitému agentovi Daniela Bartáka. Mají jen jeden problém, v určitém okamžiku se musí dobře podat, aby byly srozumitelné, pochopitelné a uvěřitelné (ve smyslu tom, aby to všechno sedělo). Někdy se totiž stane, že to dokonalý smysl dává jen autorovi samému a nikoli čtenářstvu. Barták se s tím popral vcelku dobře, povídka nakonec pochopitelná je, jen v určitém okamžiku je možné se v tom trochu ztratit. Což ale také koresponduje s hlavním hrdinou, který se ve vlastní realitě dvou bytů, dvou žen, dvou životů taky tak nějak ztratí.
